MAPA POLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY

















Uctili oběti Liptaňské tragédie, která se odehrála před sedmdesáti lety.

Předmnichovský masakr v Sudetech, při kterém zfanatizovaní henleinovci zavraždili šest příslušníků Stráže obrany státu (SOS), známe jako Liptaňskou tragédii. Došlo k ní před sedmdesáti lety, 22. září 1938.
Bývalá četnická sta¬nice v Liptani byla svědkem vraždy Vítězslava Hofirka, Inocence Dostála, Františka Čecha, Viléma Lehera, Ludvíka Svobody a Rodolfa Mokrého. Nacističtí Němci se zde pokusili násilím převzít moc týden před podpisem Mnichovské dohody 29. září 1938, která odtržení Česko¬slovenského pohraničí formálně legalizovala.
Muži zavražděni v Liptani byli příslušnicí finanční stráže, která byla součástí praporů SOS. Tito lidově přezdívaní sosáci zahrnovali kromě finanční stráže také četnictvo, uniformované příslušníky sboru státní bezpečnosti a vojenské posily, tedy záložníky, kteří v roce 1938 zajišťovali obranu hranic daleko vysunuti před hlavní obranné postavení armády.
V těchto místech se stávali snadnou kořistí henleinovských bojůvek a polovojenských oddílů Sudetendeutsches Freikorps, cvičených pro záškodnické akce v českém pohraničí. Na slabé vyzbrojených útvarech celníků a sosáků si zvyšovaly sebevědomí.
Už 21. září se v Německu soustředily jednotky Freikorpsu v blízkosti československých hranic, které pronikly na naše území. Na Krnovsku ozbrojené tlupy takzvaných ordnerů,povzbuzené postupem jednotek Freikorpsu, obsazovaly četnické stanice, pošty a státní úřady.
V Liptani bylo nacistické hnutí velmi silné. Organizovali jej bratři Alfred a Franz Seligovi, kteří přijímali instrukce přímo z Německa. Společně s Karlem Reichelem a Františkem Görlichem zorganizovali přepadení četnické stanice, které dnes známe jako Liptaňskou tragédii.
Liptanští nacisté byli vy¬zváni, aby se zúčastnili slavnostního odzbrojení četnické stanice, proto se zde zformoval dav asi sto padesáti mužů. Velitel stanice, vrchní strážmistr Rudolf Mokrý, pod pohrůžkou vyvraždění celé posádky se vzdal přesile a ode¬vzdal zbraně, aby zabránil krveprolití. V tu chvíli přijížděla k četnické stanici dvoučlenná motorizovaná hlídka finanční stráže praporu SOS Inocenc Dostál a Vítězslav Hofirek. Oběma se podařilo doběhnout k četnické stanici, kde se chtěli ukrýt. Netušili, že je již obsazena nacisty. Došlo ke zmatené přestřelce, ve které byli místo sosáků zasaženi tři nacisté - Karl Metzke, Jan Křístek a Alois Múller. Vzbouřenci v čele s Alfredem Seligzem ze msty postříleli již odzbrojenou, a tedy bezbrannou osádku četnické stanice.
Mrtvoly nacisté 23. září od¬vezli do Hlubčic v tehdejším Německu, kde je zahrabali u hřbitovní zdi. Až po válce byla těla Františka Čecha, Inocence Dostála a Vítězslava Hofirka exhumována a převezena do Československa. V roce 1947 byl obětem Liptaňské tragédie odhalen pomník
Druhou vzpomínkou je pomník z roku 1988 u obecního úřadu. Český svaz bojovníků za svobodu u néj včera ve spolupráci s obcí uspořádal vzpomínkové shromáždění k sedmdesátému výročí.
Starosta Liptáně, František Tománek včera položil věnec k památníku Liptaňské tragédie. S věnci a kyticemi do Liptaně přišli také desítky dalších lidí, kteří chtěli uctít šest zavražděných obránců hranic. Byli zde zástupci okolních měst a obcí i Českého svaz u bojovníků za svobodu.
Bruntálský a Krnovský deník,
Krnovský REGION ze dne 23.září 2008
Fidel Kuba
DALŠÍ INFORMACE: Liptaň
Zveřejněno 23.09.2008 v 22:39 hodin
Kontakt na webmastera osoblazsko@infosystem.cz

Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule