MAPA POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY

















Historie Hrozové v podání šermířů z Folleta.

Hrozováci přichystali velkolepé oslavy 700. narozenin své obce. Přestože tato obec dnes má jen šestnáct stálých obyvatel, sešlo se zde tolik hostů z Krnovská, Osoblažská a Polska, že jim ani nestačilo parkoviště a přichystané lavičky.

Čtyřem stovkám diváků příběh o historii Osoblažská a Hrozové představila skupina scénického šermu Folleto. Autoři scénáře sáhli hluboko do historie, začali u trilobitů. Ať již se jednalo o Kelty, Markomany a Kvády, vyvraždění Vršovců a Slavníkovců, boje o trůn mezi Václavem a jeho synem Přemyslem Otakarem II., každá scénka vždy vyústila v nějakou rvačku, souboj nebo aspoň kopanec či facku, aby si publikum veselý středověk užilo a dobře pamatovalo. Když se děj posunul do éry Přemysla Otakara II., řečeného železný a zlatý, začaly do dramatizace českých dějin stále častěji vstupovat postavy a příběhy regionální historie. Když Přemysla Otakara II. nařkla manželka Markéta z neplodnosti, rozhodl se svou potenci otestovat na jedné z dívek její družiny, což je ideální látka pro frašku. Už v prvním roce testování plodnosti mu povila syna Mikuláše, pozdějšího vévodu Opavského, který v regionu zanechal výraznou stopu. Přemysl Otakar II. byl navíc tím, kdo pozval do pohraničí německé kolon izátory a řemeslníky.

Podle pověsti zaznamenané v hrozovské kronice se roku 1252 mezi Hrozovou a Rusínem utábořilo velké vojsko krále Přemysla Otakara II. při tažení proti Hlubčickým. Když se král vracel z trestné výpravy z Pruska domů, dal si na jeden z kopců přinést polní sedátko a pozoroval odtud okolí Hrozové. Herci z Folleta dali průchod své fantazii a humoru při scénce, kterak místní vymýšleli název památného kopce. Postupně se od návrhů jako Sesle jeho výsosti dostali až ke skutečnému názvu Královský stolec Kónigstuhl. Tato legenda inspirovala založení vlastivědného, kulturního a okrašlovacího sdružení Královský stolec, které bylo hlavním organizátorem oslav 700 let Hrozové.

Šermíři a divadelníci provedli diváky osudy Hrozové až do 16. století, kdy vzniklo umělecké dílo mimořádných kvalit, takzvaná Hrozovská madona. Originál vyřezávané středověké madony z Hrozové je natolik cenný, že nesmí opustit klimatizované depozitáře muzeí. Přesto se na oslavách Hrozovská madona objevila.

"Původně jsme zvažovali, zda by se nedala vyrobit přesná kopie Hrozovské madony, ale ukázalo se, že tudy cesta nevede. Požádali jsme albrechtického řezbáře Petra Chorovského, aby nám vyrobil novou dřevěnou madonu, která by se stala novým symbolem a ochránkyní obce Hrozové. Pan Chorovský se středověkou Hrozovskou madonou nechal jen volně inspirovat, " představila Dagmar Návratová ze sdružení Královský stolec novou Hrozovskou madonu, kterou všichni společně přivítali v obci.

Fotogalerie a video na www.bruntalskydenik.cz

Moravskoslezský denník

Fidel Kuba
Krnovské noviny REGION ze dne 14.července 2009

DALŠÍ INFORMACE: Hrozová

 
Zveřejněno 15.07.2009 v 17:41 hodin
Kontakt na webmastera osoblazsko@infosystem.cz

Copyright 1998-2019 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule