MAPA POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY

















Černotín

Východně od Hranic na území devonského vápence v nadmořské výšce 250 m leží Černotín a jeho místní část Hluzov, se kterým se sloučil v roce 1983.

Černotínský poklad

Nejstarší pobyt lidí na Černotínsku dokládají archeologické nálezy v období mladšího paleolitu. Na Hluzovském kopci byly objeveny kamenné nástroje a Na Vápenkách v roce 1905 Černotínský bronzový poklad.

Černý šat řádu a morový otok
Osídlení Černotínska datují historické prameny k roku 1000. Písemná zmínka z roku 1131 (pravděpodobně falzum) hovoří o "Cerncine", za věrohodnou písemnou zmínku je považována zpráva o "Czernotíně" z roku 1406 a pečeť z roku 1766 uvádí "Czernotin". Název je podle některých zdrojů odvozen od černě oděných benediktýnů, kterým obec patřila. O Hluzově píší staré kroniky jako o "Hlizově" a později o "Hlúzově" (1663). Název patrně pochází od slova hlíza či hlůza, které označovalo morový otok. A mor byl hrozbou středověku.

Spor benediktýnů a premonstrátů
V roce 1169 byl Černotín, jako součást hranického panství darován rajhradskému klášteru benediktýnů. S nimi o tuto lokalitu vedli premonstráti z Hradiska u Olomouce spor. Přemysl Otakar I. jej vyřešil až v roce 1201, kdy oblast přidělil Hradisku.

Poustevník
Od roku 1407 je Černotín majetkem Helfštýna, od roku 1491 patří Pernštejnům, v roce 1595 získává panství Zdeněk Žampach z Potštejna, 1609 je kupuje Karel Pergar z Pergu a v roce 1612 Václav Mol z Modřelic, který jako evangelík byl po bitvě na Bílé hoře odsouzen k doživotí. Konfiskací v roce 1621 přešlo panství do majetku Diettrichštejnů. Protireformaci a rekatolizaci nepřijímá obyvatelstvo příznivě. Na starém evangelickém hřbitově se shromaždovali u hrobů předků nespokojení potomci.
V roce 1687 přebýval u Kostelíčka poustevník Havel, a protože bylo v 17. století poustevnictví již neobvyklé, byl tu spíše, aby dozíral na rekatolizaci. Od roku 1707 zde žil jako poustevník polský šlechtic Sebastian Srzemski, který nechal postavit křížovou cestu. Po roku 1766 zde sloužili dva kapucíni, jejichž pobyt ukončila církevní reforma Josefa II. V roce 1714 jsou založeny Gruntovní knihy, pro Černotín české, pro Hluzov německé. Před rokem 1848 začala stavba obchodní cesty z Hranic přes Černotín do Valašského Meziříčí. Dopravní cestou byla i Bečva, jejíž časté záplavy si vynutily regulaci v letech 1823 až 1839. 19. století s sebou přineslo těžké epidemie.

Kroj
Muži v Černotíně a v Hluzově nosili světlemodré kabátce a vesty se žlutými knoflíky, úzké kalhoty ze žluté kůže a vysoké plstěné klobouky. Ženy se strojily do bílé nebo kanafasové krátké sukně a stejné zástěry. Doplňkem byly různobarevné živůtky a šátek na hlavě, vázaný pod bradu. Nutností byly bílé punčochy a nízké střevíce z telecí kůže.

Ferdinandova severní dráha
Na stavbu Ferdinandovy severní dráhy, která začala v roce 1843, se těžil kámen mezi Černotínem a Hluzovem. Do té doby protékal od Hluzova k Černotínu úzkou soutěskou Hluzovský potok. Těžbou kamene se tento prostor rozšířil natolik, že zde umožnil stavbu domů a v roce 1912 zbudování silnice. Památkou na tuto dobu je reliéf ve skále, který je dílem italských kameníků a zobrazuje Ferdinanda.
Rozvoj regionu přineslo vybudování dráhy Hranice-Krásno n. B. v roce 1884. Před Vápenkami bylo postaveno nádraží Černotín-Kelč. V roce 1888 vznikla Rolnická záložna v Černotíně a v roce 1885 odbor Národní jednota, který podporoval národní obrození. V roce 1892 byly založeny Hasičské sbory v Černotíně i v Hluzově. V roce 1900 vzniklo Družstvo pro chov hovězího a vepřového dobytka a také Vodní družstvo, které provádělo meliorace na Černotínsku.

Za první republiky
Mimo hasiče, Sokoly v Černotíně, Orly v Hluzově, včelaře a rybáře, zahajuje v roce 1927 činnost spolek Selská jízda. Hospodářství se dostává z poválečné stagnace. V roce 1924 byl založen Kontrolní spolek s plemennou knihou a v roce 1928 byl elektrifikován Černotín, v roce 1931 Hluzov. Ve 30. letech se rozšiřuje železniční trať na dvoukolejnou a začíná stavba silnice na Slovensko.

Okupace
Okupace s sebou přinesla, tak jak jinde, udávání, ale k Němcům se přihlásila jen jedna rodina. Po atentátu na Heydricha v roce 1942 byl Černotín v noci obklíčen Němci, kteří provedli razii na nepřihlášené osoby. Podle kronikáře akce dopadla dobře. Vesnice byla v posledních dnech války přeplněna Němci, ale během náletu 5. května se vyprázdnila. Němci ještě v poslední dny války stihli vyhodit most přes Bečvu, podjezd v Teplicích a zapálit sklad zbraní ve vysoké peci Na Vápenkách. Celodenní přestřelka 7. května mezi Rusy a Němci se obešla bez ztrát na životech občanů. "Utrpěly" jen domy.

Po válce
Po válce mnoho rodin odchází z obce do pohraničí. Zemědělcům byly zvýšeny předepsané dodávky a ti je plnili jen s krajním vypětím sil. Kronikář na počátku roku 1951 poznamenal: "Do třetího roku Gotwaldovy pětiletky vykročili všichni pracující radostně." Podle slov současného kronikáře ing. Ladislava Valenty postupně docházelo k integraci zemědělství. Vyústěním bylo JZD Rozvodí, kam spadaly obce Černotín, Hluzov, Špičky a Kunčice. To se spojilo s hustopečským na JZD 8. sjezdu.

Památky
Mezi památky v obci patří barokní kříž z roku 1836, farní kostel sv. Cyrila a Metoděje z roku 1863 a půlmetrový reliéf Ferdinanda z roku 1843. Za zmínku stojí stoleté lípy u hřbitova a přírodní zajímavostí jsou krasové jevy v lokalitě Propastsko avstup do jeskynního systému Na Vápenkách.

Vápenka
Technickou památkou jsou tři vápenky. První pochází z období před rokem 1850 a patřila rychtáři Josefu Ochmanovi. Jeho dceru Annu si vzal Josef Schindler, který postavil druhou - vysokou pec, a to v roce 1862. Úvahy o Odersko-dunajském průplavu byly pro něj impulzem ke stavbě třetí vápenky - kruhové pece v roce 1870. V roce 1883 postavilo Družstvo k vyrábění vápna, které Schindlerovi konkurovalo, šachtovou vápenku ve Skalce. Po deseti letech ukončili výrobu se ztrátou a vápenku i s lomem prodali Schindlerovi. Josef Schindler byl významnou osobností nejen jako majitel vápenek, ale i jako černotínský starosta.

Školství
Než byla postavena první škola v roce 1790, která sloužila i Huzovu, učilo se v pastýrni. V roce 1872 byla přestavěna a v roce 1882 zřízena dvoutřídka. Kronika uvádí, že v roce 1897 byly dvěma rodičům uděleny tresty jednoho a dvou dnů vězení za absenci dětí ve škole. Dnes je v obci dvoutřídní ZŠ pro 1. až 4. třídu, letos jen po třetí třídu, protože velký počet prvňáčků (19) si vyžádal samostatnou třídu. Na žáky, kteří dojíždí do hranických škol platí obec ročně takřka 150 tisíc korun. Mateřská škola kapacitou 25 dětí neuspokojuje požadavky místních.

Obyvatelstvo
Včetně místní části Hluzov a osady Na Vápenkách žije v Černotíně 738 lidí. V místě je ZD, dva soukromí zemědělci, drobné živnosti jako stolařství a kožařství. Dobré dopravní spojení umožňuje místním dojíždět za prací do Hranic a do firmy ETA Milotice. Na dopravní obslužnost přispívá obec ročně částkou 25 tisíc korun. V obou obcích jsou aktivní hasiči, Sokol, odddíl kopané a hokeje, Junáci a další.

Statistické údaje
ZUJ: 513067
ID obce: 2048
Statut města: Ne
Počet částí: 2
Katastrální výměra: 832 ha
Počet obyvatel: 665
Z toho v produkt. věku: 387
Průměrný věk: 36,8
Pošta: Ano
Škola: Ne
Zdravotnické zařízení: Ne
Policie: Ne
Kanalizace (ČOV): Ano
Vodovod: Ano
Plynofikace: Ne

Katastry
- Černotín k.ú. 620483
- Hluzov k.ú. 639958 (německý název Hleis)

Dostupná historická literatura
Hosák Ladislav:
Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960, úvodní svazek, str. 323
[1967, Profil Ostrava]

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

LOKALIZACE

SOUŘADNICE WGS-84

  • Severní šířka: 49° 31´ 50.00¨
  • Východní délka: 17° 46´ 16.00¨

ukázat na mapě

Hledej další objekty v okruhu do km
NADMOŘSKÁ VÝŠKA: 250.00 m

Typ záznamu: Město nebo obec
AKTUALIZACE: Petr Svoboda (Infomorava.cz) org. 56, 16.04.2004 v 10:51 hodin
Kontakt na webmastera osoblazsko@infosystem.cz

Copyright 1998-2019 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule